Proč se lépe pokládají povrchy z gumového granulu pro dětská hřiště nebo terasové desky na trávníkovou mřížku či žulovou mřížku než na štěrk?

Když se mají povrchy z gumového granulu – například herní plochy pro dětská hřiště nebo terasové desky – trvale pokládat na přirozeném či nasypaném podkladu, například v parcích, na hřištích nebo na příjezdových cestách, jsou rasová mřížka (trávníková mřížka) nebo žulová mřížka (také označované jako wábengitery) z recyklovaného plastu tou nejoptimálnější a nákladově efektivní nosnou vrstvou.

Nosná vrstva tvořená mřížkami má oproti tradičnímu štěrkovému loži (písek nebo drobné kameny) jen výhody:

- V mnoha případech lze vynechat dodatečnou vrstvu štěrku.

- Práce na úpravě terénu jsou výrazně menší, vyžaduje se podstatně menší vykopávka.

- Mechanické zhutňování bývá obvykle nepotřebné.

- Obvykle není vyžadován ani sklon terénu, ani drenáž, neboť celá vrstva je propustná.

- Povrchy z gumového granulu, jako jsou herní plochy nebo terasové desky, leží mnohem lépe a bez rizika vzniku prohlubní.

Při pokládce jakéhokoli povrchu, včetně desek z gumového granulu, musí být nosná vrstva schopna trvale unést vznikající zatížení bez trvalého odkschnutí či usazení. Je zřejmé, že zatížení terasy je nižší než u příjezdové cesty.

Kromě očekávaného zatížení povrchu hraje podstatnou roli také vlastnost a struktura podloží. U méně stabilních půd (například volně nasypaných nebo jílovitých) je třeba vybudovat robustnější nosnou vrstvu než u půd stabilních s nízkým obsahem jemného materiálu.

Správná konstrukce nosné vrstvy pod pokládkou desek závisí vždy na místních podmínkách. Při použití trávníkových či žulových mřížek existují tři varianty pokládky:

A – Přímá pokládka na připravený podklad:

Při velmi dobrých půdních podmínkách a nízkém zatížení stačí odstranit vrchní vrstvu půdy (4 cm určené pro mřížku plus výška gumových desek), pečlivě připravit plán terénu, rozložit mřížku a dosypat štěrkem či podobným materiálem až k okraji. Následně se desky položí na mřížku.

B – Pokládka v štěrkovém loži bez dodatečné nosné vrstvy:

Při dobrých půdních podmínkách a nízkém až středním zatížení se nejprve odstraní vrchní vrstva půdy: 2–5 cm na štěrkovou vrstvu plus 4 cm pro mřížku plus výška pokládky desek. Poté se pečlivě připraví plán terénu, štěrková vrstva se zhutní a vyrovná, mřížka se položí do štěrkového lože a dosype se až k okraji, nikoli však nad něj, než se desky umístí.

C – Pokládka na zhutněné štěrkové vrstvě se štěrkovou výplní:

Při nepříznivých podmínkách půdy, nutnosti ochrany proti mrazu nebo při vysokém zatížení (například při dopravě) je vhodné nejprve vybudovat konvenční zhutněnou štěrkovou vrstvu, jejíž tloušťka se podle místních podmínek pohybuje od 10 do 40 cm. Při výkopových pracích je třeba počítat s následujícími tloušťkami vrstev: 10–40 cm štěrkové náplně, 3–5 cm štěrku, 4 cm pro mřížku a následně pokládka desek.

Po vykopání se připraví plán terénu, pečlivě se umístí a mechanicky zhutní štěrková vrstva, poté se nanese 4–6 cm silná vrstva štěrku. Mřížka se položí do štěrkového lože a dosype se až k okraji, nikoli však nad něj, před konečnou pokládkou desek.

Hlavní výhody mřížek jsou:

- Stabilní a pevná nosná vrstva, která unese zatížení až do 400 t/m².

- Celá plocha je velmi propustná pro vodu.

- Štěrk pevně drží v mřížce a nemůže se posunout či vyplavat.

- Povrchy z gumového granulu zůstávají po mnoho let rovné a bezpečné, bez rizika vzniku prohlubní.