Jak zabezpečit podklad pod lezeckou stěnou?
Pro lezecké stěny na dětských hřištích platí ČSN EN 1176. Při volné výšce pádu vyšší než 60 cm musí být v celém prostoru dopadu dopadová plocha, jejíž kritická výška pádu ověřená podle ČSN EN 1177 dosahuje alespoň hodnoty volné výšky pádu. Trávník a ornice se podle ČSN EN 1176 zohledňují do volné výšky pádu 100 cm, jen pokud je plocha udržovaná, poddajná a bez kamenů, kořenů, základů či dalších tvrdých předmětů. Při zhutnění, vyschnutí nebo mrazu tato podmínka není splněna.
Pro větší výšky pádu se používají sypké výplně nebo dopadové desky. Zkušební protokol uvádí kritickou výšku pádu pro konkrétní skladbu, tedy typ desky, její tloušťku a spojení, u vícevrstvých systémů pro celou skladbu vrstev. Tato hodnota se zjišťuje v laboratoři na pevném podkladu. K dispozici jsou zkoušená provedení pro kritickou výšku pádu až 300 cm. Samotná tloušťka desky neprokazuje vhodnost. Pokud zkoušená kritická výška pádu nestačí, je nutná skladba s vyšší ověřenou hodnotou, nižší volná výška pádu nebo jiná konstrukce zařízení.
Provedení na místě musí odpovídat zkoušené skladbě. Dopadové desky se kladou podle montážních pokynů na rovný a únosný podklad, protože dutiny, sedání a otevřené spáry zhoršují tlumení nárazu. Sypké výplně se instalují v požadované tloušťce vrstvy s přídavkem pro vytlačení. U paty stěny se při provozu rychle vytvářejí prohlubně, proto je nutné pravidelně kontrolovat výšku výplně a její rozložení a výplň doplnit. V prostoru dopadu nesmějí být základy, hrany ani jiné tvrdé předměty.
Sportovní lezecké stěny a bouldrové stěny je třeba posuzovat odděleně, protože podle konstrukce a způsobu užívání spadají pod ČSN EN 12572. Dopadová plocha zkoušená podle ČSN EN 1177 zde nenahrazuje koncepci jištění. Lezecké stěny vyžadují podle konstrukce jištění lanem nebo samojisticí zařízení, zatímco bouldrové stěny skladbu dopadových rohoží navrženou podle ČSN EN 12572.