Jak se stanovuje kritická výška pádu podle ČSN EN 1177?

Kritická výška pádu povrchu tlumícího nárazy na dětském hřišti se stanovuje sérií pádových zkoušek podle ČSN EN 1177. Zkušební hlavice se snímačem zrychlení se spouští z několika výšek na zkušební místa, která se na povrchu volí podle normy. Za kritickou výšku pádu se považuje nejnižší výška, při níž se dosáhne hodnoty HIC 1000 nebo maximálního zrychlení gmax 200 g; rozhodující je nejméně příznivý výsledek ze zkoušených míst.

Výsledek platí pro zkoušenou skladbu a podmínky zkoušky. Zkušební protokol uvádí tloušťku povrchu, jeho podklad a směrodatné zkušební podmínky. Zkouška na místě potvrzuje, jak zabudovaný povrch tlumí nárazy: na stanovených zkušebních místech se z předepsané výšky měřením ověřuje, zda jsou dodrženy mezní hodnoty HIC a gmax.