XT "Atlantik"

Guma je elastický materiál, který se vyznačuje schopností deformovat se při tahovém nebo tlakové zatížení a následně se vrátit do svého původního tvaru. Tato vlastnost činí gumu mimořádně účinnou při tlumení nárazů, snižování vibrací a izolaci kročejového hluku. U produktů vyrobených z pryžového granulátu pojeného polyuretanem (PU) je tlumicí účinek dále ovlivněn elastickým pojivem a strukturou a hustotou desek.

Pro hodnocení elastických, nárazově tlumicích a vibračních vlastností pryžových výrobků se používá stupnice od 1 do 5. Hodnota 1 představuje mírné, ale znatelné tlumení, zatímco hodnota 5 označuje mimořádně vysokou úroveň tlumení. Toto hodnocení je založeno na empirických studiích a srovnávacích měřeních.

Elasticita gumy a její význam

Guma se skládá z dlouhých elastických molekulárních řetězců, které při mechanickém namáhání dočasně přijímají uspořádanou strukturu. Po odstranění zatížení se vracejí do svého původního neuspořádaného stavu, což materiálu poskytuje vysokou pružnost. Tato elasticita umožňuje efektivní tlumení nárazů a vibrací.

Tlumení nárazů – absorpce kinetické energie

Guma dokáže absorbovat kinetickou energii deformací a přeměňovat ji na teplo. Při nárazu se materiál deformuje, čímž snižuje působící síly. Tlumicí účinek není lineární, ale zvyšuje se s rostoucí deformací. To znamená, že guma poskytuje mírné tlumení při nízkém zatížení, které se však při vyšším zatížení výrazně zvyšuje.

Tlumení vibrací – snížení nežádoucích vibrací

Guma má viskoelastické vlastnosti, což znamená, že kombinuje elastické i viskózní tlumení. Elastické tlumení nastává, když se vibrační energie přeměňuje na teplo vnitřními vratnými silami, zatímco viskózní tlumení absorbuje kinetickou energii vnitřním třením. Díky tomu je guma obzvláště účinná při redukci vibrací a otřesů.

Izolace kročejového hluku – minimalizace hluku z chůze a nárazů

Izolace kročejového hluku zahrnuje opatření ke snížení hluku, který vzniká při chůzi nebo pohybu předmětů po povrchu. Díky své elastické struktuře dokáže guma tyto zvuky účinně absorbovat a minimalizovat. Navíc je materiál odolný proti opotřebení, což zajišťuje dlouhodobou účinnost jeho zvukově izolačních vlastností.

Pro určení vhodnosti výrobku WARCO pro konkrétní použití doporučujeme individuální posouzení na základě vzorku materiálu přímo na místě.

Protiskluznost podlahové krytiny popisuje její schopnost zabránit uklouznutí. Norma EN 14041 definuje třídu DS a stanovuje, že podlahová krytina musí mít dynamický součinitel tření nejméně 0,30 za suchých a čistých podmínek. Podlahové krytiny, které této hodnoty dosahují nebo ji překračují, jsou považovány za protiskluzné a přispívají k bezpečnosti uživatelů. Dostatečná protiskluznost je zvláště důležitá v oblastech s vysokým pěším provozem.

Dynamický součinitel tření se stanovuje pomocí zkušební metody uvedené v normě EN 13893. Tento postup spočívá v měření třecího odporu za standardizovaných podmínek pomocí kluzného zařízení. Tato metoda zajišťuje, že naměřené hodnoty jsou spolehlivé a reprodukovatelné.

Škála od 1 do 5 umožňuje podrobnější klasifikaci protiskluznosti. Hodnota 1 odpovídá dynamickému součiniteli tření 0,30, což je minimální požadavek pro třídu DS. Hodnota 5 odpovídá součiniteli 0,60, tedy dvojnásobku minimální hodnoty pro třídu DS. Klasifikace hodnot na škále je založena na testech provedených na reprezentativních vzorcích, jejichž výsledky byly následně interpolovány.

U podlahových krytin vyrobených z gumového granulátu je protiskluznost výrazně ovlivněna fyzikální hustotou, velikostí zrn a strukturou materiálu. Vyšší lisovací tlak při výrobě vede k vyšší hustotě materiálu a hladšímu, méně protiskluznému povrchu. Typ použitého granulátu – jemnozrnný, hrubozrnný nebo vláknitý – ovlivňuje strukturu povrchu. Čím vyšší je hodnota na škále, tím je povrch drsnější, jednotlivé granule jsou výrazněji cítit a pórovitost povrchu je otevřenější. V závislosti na složení granulátu může být struktura jemnozrnná, drsná a přilnavá nebo dokonce hladká a sametová.

Nové podlahové krytiny z gumového granulátu mohou vyžadovat určitou dobu záběhu, než dosáhnou optimální protiskluznosti. To může být způsobeno zbytky separačních prostředků, které se během výroby usazují na povrchu a jsou zcela odstraněny až při používání nebo čištění.

Stav podlahové krytiny hraje také klíčovou roli při zachování její protiskluznosti. Hromadění nečistot nebo nedostatečné čištění může snížit součinitel tření a ohrozit bezpečnost. Pravidelné čištění a správná údržba jsou proto nezbytné pro dlouhodobé zachování protiskluzných vlastností.

Odolnost podlahové krytiny proti oděru popisuje její schopnost odolávat úbytku materiálu v důsledku tření nebo opotřebení. Tento parametr je klíčovým faktorem při hodnocení trvanlivosti, funkčnosti a kvality podlah z gumového granulátu.

Pro klasifikaci odolnosti proti oděru se používá stupnice od 1 do 5. Hodnota 1 znamená splnění minimálních požadavků normy BS 7188, zatímco hodnota 5 označuje vynikající odolnost proti oděru v souladu s tímto standardem. Klasifikace je založena na výsledcích testů provedených na reprezentativních výrobcích, které jsou následně interpolovány.

Odolnost proti oděru se stanovuje pomocí standardizované metody v souladu s normou BS 7188. Vzorek materiálu se testuje pomocí zařízení Taber Abraser, ve kterém dvě standardizovaná brusná kola působí na vzorek definovaným tlakem a rychlostí po stanovený počet cyklů.

Pro posouzení míry opotřebení materiálu se vzorek váží před a po každém testovacím cyklu. Rozdíl mezi počáteční hmotností a hmotností po zkoušce představuje přírůstkovou ztrátu hmotnosti, která slouží jako měřítko opotřebení.

Kromě toho se hodnotí stárnutí materiálu v atmosférických podmínkách a jeho chování při postupném opotřebení v průběhu několika testovacích cyklů. Na základě těchto testů se vypočítává index a poměr opotřebení, které poskytují informace o dlouhodobé trvanlivosti a vhodnosti podlahové krytiny.

Vodní propustnost, také známá jako hydraulická vodivost, popisuje schopnost porézního materiálu absorbovat a propouštět vodu. U podlahových krytin se měří pomocí rychlosti infiltrace vody, která udává, kolik vody pod vlivem gravitace pronikne a vsákne se do materiálu během jedné hodiny.

Pro klasifikaci vodní propustnosti se používá stupnice od 1 do 5. Hodnocení 1 odpovídá rychlosti infiltrace 0 mm/h a značí téměř úplnou nepropustnost. Naopak hodnocení 5 představuje vysokou propustnost s infiltrační rychlostí cca 1000 mm/h, což znamená, že přibližně 1000 litrů vody na metr čtvereční za hodinu může být absorbováno. Toto hodnocení je založeno na výsledcích testů provedených na reprezentativních deskách, které byly interpolovány pro daný produkt.

Propustnost materiálu se může v průběhu času měnit, zejména pokud je pórovitá struktura zanesena vnějšími vlivy. K tomu může dojít například při pronikání písku do povrchu nebo nedostatečném čištění, jako je tomu u stájových rohoží.

Vysoká propustnost s hodnocením mezi 3 a 5 přináší zejména při venkovních aplikacích významné výhody. Na nově navržených plochách lze často vynechat nákladné drenážní systémy nebo svažitost, jelikož dešťová voda se přímo vsakuje skrze krytinu z desek. Tím se zabraňuje tvorbě kaluží a zajišťuje se, že plocha zůstává propustná. Protože podklad není zapečetěn, tato vlastnost také přispívá k ekologičnosti krytiny.

Desky s nízkou nebo žádnou propustností, hodnocené stupnicemi 1 a 2, jsou naopak vhodné pouze pro vnitřní prostory nebo kryté plochy.

Norma EN 16165 stanovuje jednotné zkušební metody v celé Evropě pro stanovení protiskluzových vlastností podlahových krytin při chůzi v obuvi nebo naboso. Zahrnuje čtyři schválené zkušební metody, které zohledňují podmínky podlahy v suchém, mokrém a znečištěném stavu. Zavedením této normy byly nahrazeny národní předpisy, jako je DIN 51130.

Jednou z praktických zkušebních metod je měření na nakloněné rovině za účasti testovací osoby. Při této zkoušce se určuje úhel sklonu, do kterého je ještě možné bezpečně chodit. V Německu zavedené třídy protiskluznosti od R9 do R13 zůstávají v platnosti. Při testování na kluzkých površích je zkoušená podlahová krytina navlhčena standardizovanou zkušební kapalinou.

Podlahové krytiny WARCO jsou obvykle zařazeny do třídy protiskluznosti R10. Kromě toho jsou hodnoceny na stupnici od 1 do 5, která popisuje akceptační úhel: hodnota 1 odpovídá průměrnému akceptačnímu úhlu do 10°, zatímco hodnota 5 odpovídá úhlu 17°. Toto zařazení vychází z testů provedených podle normy DIN 51130 na reprezentativních vzorcích, jejichž výsledky byly interpolovány pro daný produkt.

Protiskluznost podlahových krytin z gumového granulátu je výrazně ovlivněna fyzikální hustotou materiálu, velikostí granulátu a strukturou použitého materiálu. Vyšší lisovací tlak při výrobě vede k vyšší hustotě materiálu, což způsobuje hladší a méně strukturovaný povrch. V závislosti na velikosti granulátu – jemné, hrubé nebo vláknité – se mění vlastnosti povrchu. S rostoucí velikostí granulátu se povrch stává hrubším, jednotlivé částice jsou výrazněji cítit a celková struktura je otevřenější.

Textura povrchů z gumového granulátu se může pohybovat od jemnozrnné přes drsnou až po sametově hebkou. Nové podlahové krytiny často vyžadují určité záběhové období, než dosáhnou své konečné úrovně protiskluznosti. To je často způsobeno zbytky separačních prostředků, které se během výroby usazují na povrchu a postupně se odstraňují používáním a čištěním.

Pro zajištění trvale vysoké protiskluznosti je nezbytná správná údržba a pravidelné čištění. Hromadění nečistot a nedostatečná údržba mohou snížit protiskluzové vlastnosti a ohrozit bezpečnost podlahové krytiny. Profesionální údržba zajišťuje, že protiskluzové vlastnosti zůstanou účinné i v dlouhodobém horizontu.

Tepelná izolace, známá také jako termická izolace, označuje opatření snižující výměnu tepla mezi objektem nebo prostorem a jeho okolím. Tento přenos tepla probíhá třemi fyzikálními mechanismy: vedením, sáláním a konvekcí.

Vedení popisuje přenos tepla přímým molekulárním kontaktem uvnitř materiálu. Látky s nízkou tepelnou vodivostí, jako jsou izolační materiály, tento proces omezují. Sálání probíhá prostřednictvím elektromagnetických vln a může být ovlivněno materiály, které teplo odrážejí nebo pohlcují. Konvekce označuje transport tepla pohybem kapalin nebo plynů a lze ji minimalizovat vhodnou strukturou materiálu.

Klíčovým parametrem tepelné izolace je tepelná vodivost, měřená ve wattech na metr a kelvin (W/(m·K)). Tento údaj vyjadřuje množství tepla, které projde materiálem o tloušťce jednoho metru za jednu sekundu, pokud mezi jeho dvěma stranami existuje teplotní rozdíl jednoho kelvinu. Čím nižší je tato hodnota, tím lepší jsou izolační vlastnosti materiálu.

Guma má tepelnou vodivost v rozmezí 0,13 až 0,18 W/(m·K) v závislosti na jejím složení. U gumového granulátu WARCO se tato hodnota pohybuje mezi 0,14 a 0,07 W/(m·K). Tyto údaje vycházejí z měření provedených na reprezentativních vzorcích a interpolovaných pro tento produkt.

Skutečná tepelná vodivost desek z gumového granulátu je významně ovlivněna jejich hustotou, strukturou a tloušťkou. Silnější deska s výrazným drenážním profilem a hustotou 800 kg/m³ má výrazně nižší tepelnou vodivost než kompaktní deska o tloušťce 8 mm a hustotě 1200 kg/m³.

Pro srovnání: vysoce izolační materiály, jako je extrudovaný polystyren (XPS), skelná vata nebo minerální vlna, mají tepelnou vodivost přibližně 0,03 W/(m·K), zatímco husté přírodní kameny, například mramor, dosahují výrazně vyšší hodnoty kolem 2,8 W/(m·K).

Odolný proti mrazu a zamrzající vodě v materiálu – bez praskání, trhání nebo lámání.