Wall protection - skirting board RL "Světlý granit"

Guma je elastický materiál, který se vyznačuje schopností deformovat se při tahovém nebo tlakové zatížení a následně se vrátit do svého původního tvaru. Tato vlastnost činí gumu mimořádně účinnou při tlumení nárazů, snižování vibrací a izolaci kročejového hluku. U produktů vyrobených z pryžového granulátu pojeného polyuretanem (PU) je tlumicí účinek dále ovlivněn elastickým pojivem a strukturou a hustotou desek.

Pro hodnocení elastických, nárazově tlumicích a vibračních vlastností pryžových výrobků se používá stupnice od 1 do 5. Hodnota 1 představuje mírné, ale znatelné tlumení, zatímco hodnota 5 označuje mimořádně vysokou úroveň tlumení. Toto hodnocení je založeno na empirických studiích a srovnávacích měřeních.

Elasticita gumy a její význam

Guma se skládá z dlouhých elastických molekulárních řetězců, které při mechanickém namáhání dočasně přijímají uspořádanou strukturu. Po odstranění zatížení se vracejí do svého původního neuspořádaného stavu, což materiálu poskytuje vysokou pružnost. Tato elasticita umožňuje efektivní tlumení nárazů a vibrací.

Tlumení nárazů – absorpce kinetické energie

Guma dokáže absorbovat kinetickou energii deformací a přeměňovat ji na teplo. Při nárazu se materiál deformuje, čímž snižuje působící síly. Tlumicí účinek není lineární, ale zvyšuje se s rostoucí deformací. To znamená, že guma poskytuje mírné tlumení při nízkém zatížení, které se však při vyšším zatížení výrazně zvyšuje.

Tlumení vibrací – snížení nežádoucích vibrací

Guma má viskoelastické vlastnosti, což znamená, že kombinuje elastické i viskózní tlumení. Elastické tlumení nastává, když se vibrační energie přeměňuje na teplo vnitřními vratnými silami, zatímco viskózní tlumení absorbuje kinetickou energii vnitřním třením. Díky tomu je guma obzvláště účinná při redukci vibrací a otřesů.

Izolace kročejového hluku – minimalizace hluku z chůze a nárazů

Izolace kročejového hluku zahrnuje opatření ke snížení hluku, který vzniká při chůzi nebo pohybu předmětů po povrchu. Díky své elastické struktuře dokáže guma tyto zvuky účinně absorbovat a minimalizovat. Navíc je materiál odolný proti opotřebení, což zajišťuje dlouhodobou účinnost jeho zvukově izolačních vlastností.

Pro určení vhodnosti výrobku WARCO pro konkrétní použití doporučujeme individuální posouzení na základě vzorku materiálu přímo na místě.

Protiskluznost podlahové krytiny popisuje její schopnost zabránit uklouznutí. Norma EN 14041 definuje třídu DS a stanovuje, že podlahová krytina musí mít dynamický součinitel tření nejméně 0,30 za suchých a čistých podmínek. Podlahové krytiny, které této hodnoty dosahují nebo ji překračují, jsou považovány za protiskluzné a přispívají k bezpečnosti uživatelů. Dostatečná protiskluznost je zvláště důležitá v oblastech s vysokým pěším provozem.

Dynamický součinitel tření se stanovuje pomocí zkušební metody uvedené v normě EN 13893. Tento postup spočívá v měření třecího odporu za standardizovaných podmínek pomocí kluzného zařízení. Tato metoda zajišťuje, že naměřené hodnoty jsou spolehlivé a reprodukovatelné.

Škála od 1 do 5 umožňuje podrobnější klasifikaci protiskluznosti. Hodnota 1 odpovídá dynamickému součiniteli tření 0,30, což je minimální požadavek pro třídu DS. Hodnota 5 odpovídá součiniteli 0,60, tedy dvojnásobku minimální hodnoty pro třídu DS. Klasifikace hodnot na škále je založena na testech provedených na reprezentativních vzorcích, jejichž výsledky byly následně interpolovány.

U podlahových krytin vyrobených z gumového granulátu je protiskluznost výrazně ovlivněna fyzikální hustotou, velikostí zrn a strukturou materiálu. Vyšší lisovací tlak při výrobě vede k vyšší hustotě materiálu a hladšímu, méně protiskluznému povrchu. Typ použitého granulátu – jemnozrnný, hrubozrnný nebo vláknitý – ovlivňuje strukturu povrchu. Čím vyšší je hodnota na škále, tím je povrch drsnější, jednotlivé granule jsou výrazněji cítit a pórovitost povrchu je otevřenější. V závislosti na složení granulátu může být struktura jemnozrnná, drsná a přilnavá nebo dokonce hladká a sametová.

Nové podlahové krytiny z gumového granulátu mohou vyžadovat určitou dobu záběhu, než dosáhnou optimální protiskluznosti. To může být způsobeno zbytky separačních prostředků, které se během výroby usazují na povrchu a jsou zcela odstraněny až při používání nebo čištění.

Stav podlahové krytiny hraje také klíčovou roli při zachování její protiskluznosti. Hromadění nečistot nebo nedostatečné čištění může snížit součinitel tření a ohrozit bezpečnost. Pravidelné čištění a správná údržba jsou proto nezbytné pro dlouhodobé zachování protiskluzných vlastností.

Odolnost podlahové krytiny proti oděru popisuje její schopnost odolávat úbytku materiálu v důsledku tření nebo opotřebení. Tento parametr je klíčovým faktorem při hodnocení trvanlivosti, funkčnosti a kvality podlah z gumového granulátu.

Pro klasifikaci odolnosti proti oděru se používá stupnice od 1 do 5. Hodnota 1 znamená splnění minimálních požadavků normy BS 7188, zatímco hodnota 5 označuje vynikající odolnost proti oděru v souladu s tímto standardem. Klasifikace je založena na výsledcích testů provedených na reprezentativních výrobcích, které jsou následně interpolovány.

Odolnost proti oděru se stanovuje pomocí standardizované metody v souladu s normou BS 7188. Vzorek materiálu se testuje pomocí zařízení Taber Abraser, ve kterém dvě standardizovaná brusná kola působí na vzorek definovaným tlakem a rychlostí po stanovený počet cyklů.

Pro posouzení míry opotřebení materiálu se vzorek váží před a po každém testovacím cyklu. Rozdíl mezi počáteční hmotností a hmotností po zkoušce představuje přírůstkovou ztrátu hmotnosti, která slouží jako měřítko opotřebení.

Kromě toho se hodnotí stárnutí materiálu v atmosférických podmínkách a jeho chování při postupném opotřebení v průběhu několika testovacích cyklů. Na základě těchto testů se vypočítává index a poměr opotřebení, které poskytují informace o dlouhodobé trvanlivosti a vhodnosti podlahové krytiny.

Propustnost vody, známá také jako hydraulická vodivost, popisuje schopnost porézního materiálu absorbovat vodu a propouštět ji skrz svou strukturu. U podlahových krytin se měří pomocí rychlosti infiltrace vody, která udává množství vody, jež pronikne do materiálu a odteče vlivem gravitace během jedné hodiny.

Klasifikace propustnosti vody se provádí na stupnici od 1 do 5. Hodnota 1 odpovídá infiltrační rychlosti 0 mm/h, což znamená úplnou nepropustnost pro vodu. Naopak hodnota 5 představuje vysokou propustnost s infiltrační rychlostí 1100 mm/h, což znamená, že za jednu hodinu může skrz jeden metr čtvereční prosáknout více než 1000 litrů vody. Toto zařazení vychází z výsledků testů provedených na reprezentativních vzorcích, které byly interpolovány pro daný produkt.

Propustnost vody v materiálu se může časem měnit, zejména pokud dojde k ucpání pórů vnějšími vlivy. To se může stát například v důsledku hromadění písku na povrchu nebo nedostatečného čištění, jak je tomu například u stájových rohoží.

Vysoká propustnost vody, s hodnotou na stupnici mezi 3 a 5, přináší značné výhody, zejména v exteriéru. U nově vytvořených povrchů lze často upustit od složitých drenážních systémů nebo sklonů. Dešťová voda proniká přímo skrz povrch, čímž se zabraňuje tvorbě kaluží a povrch zůstává propustný. Jelikož podklad zůstává neuzavřený, tato vlastnost zároveň přispívá k ekologické udržitelnosti podlahové krytiny.

Materiály s nízkou nebo žádnou propustností vody, které jsou klasifikovány stupněm 1, jsou vhodné pouze pro použití v interiéru nebo v zastřešených prostorech.

Tepelná izolace, známá také jako termická izolace, označuje opatření snižující výměnu tepla mezi objektem nebo prostorem a jeho okolím. Tento přenos tepla probíhá třemi fyzikálními mechanismy: vedením, sáláním a konvekcí.

Vedení popisuje přenos tepla přímým molekulárním kontaktem uvnitř materiálu. Látky s nízkou tepelnou vodivostí, jako jsou izolační materiály, tento proces omezují. Sálání probíhá prostřednictvím elektromagnetických vln a může být ovlivněno materiály, které teplo odrážejí nebo pohlcují. Konvekce označuje transport tepla pohybem kapalin nebo plynů a lze ji minimalizovat vhodnou strukturou materiálu.

Klíčovým parametrem tepelné izolace je tepelná vodivost, měřená ve wattech na metr a kelvin (W/(m·K)). Tento údaj vyjadřuje množství tepla, které projde materiálem o tloušťce jednoho metru za jednu sekundu, pokud mezi jeho dvěma stranami existuje teplotní rozdíl jednoho kelvinu. Čím nižší je tato hodnota, tím lepší jsou izolační vlastnosti materiálu.

Guma má tepelnou vodivost v rozmezí 0,13 až 0,18 W/(m·K) v závislosti na jejím složení. U gumového granulátu WARCO se tato hodnota pohybuje mezi 0,14 a 0,07 W/(m·K). Tyto údaje vycházejí z měření provedených na reprezentativních vzorcích a interpolovaných pro tento produkt.

Skutečná tepelná vodivost desek z gumového granulátu je významně ovlivněna jejich hustotou, strukturou a tloušťkou. Silnější deska s výrazným drenážním profilem a hustotou 800 kg/m³ má výrazně nižší tepelnou vodivost než kompaktní deska o tloušťce 8 mm a hustotě 1200 kg/m³.

Pro srovnání: vysoce izolační materiály, jako je extrudovaný polystyren (XPS), skelná vata nebo minerální vlna, mají tepelnou vodivost přibližně 0,03 W/(m·K), zatímco husté přírodní kameny, například mramor, dosahují výrazně vyšší hodnoty kolem 2,8 W/(m·K).

Odolný proti mrazu a zamrzající vodě v materiálu – bez praskání, trhání nebo lámání.